Netlač řeku, teče sama…až když jsem přestala tlačit a přestala jsem se snažit si něco vybojovat „násilím“ se to povedlo…
Od minulého týdne máme v Cesmíně nové posily. Opět bude otevřeno stále, jak má být, protože nás je v Cesmínovském týmu dostatek. Já budu mít více prostoru pro sebe a svoji rodinu a Cesmína bude opět fungovat tak, jak si přeju.
..ale víte, kdy se to stalo? V pondělí jsem si řekla, že to možná už tak má být, že už možná stačilo a mám se posunout někam dál. Udělat z Cesmíny třeba e-shop a zavřít prostory kamenného obchodu. Že mě vlastně vyčerpává každý den přemýšlet, kdo do obchodu půjde den následující. Že mi je naprosto nepřirozené dát si někam inzerát. V úterý jsem se rozhodla, že plakáty stáhnu, smažu z internetu a nechám to tak. Že prostě touhle cestou jít nechci. A víte, co se stalo? V úterý ráno, první zákaznice, zájem o brigádu. A hádejte, kdo byla další zákaznice? Další zájemkyně. A během dopoledne mi přišel ještě jeden mail s dotazem o brigádu.
Stalo se to všechno ve chvíli, kdy jsem to pustila. Přestala tlačit, přestala se snažit si to vymoct za každou cenu.
Takže dobré zprávy. Cesmínka má posily a vše je opět v rovnováze